V České republice pečují o děti a příbuzné zejména ženy. To se projevuje nejen v jejich pracovní kariéře, ale i ve výši jejich starobních důchodů. Ženy kvůli rozdílům v předchozí pracovní kariéře totiž mají starobní důchody o 13 % nižší než muži.

Skloubení pracovního a rodinného života je především úkolem pro rodinnou politiku. Ale ocenění péče nemůže stát ani mimo zorný úhel důchodového systému. Důvody jsou minimálně dva. Zaprvé, řada žen již obdobím péče o děti nebo příbuzné prošla a dopady období péče na životní situaci žen v důchodu mohou zmírnit jen změny v důchodové oblasti. Zadruhé, péče o děti je jistou zásluhou k udržitelnosti důchodového systému, a proto nesmí být při výpočtu opomíjena.

Z těchto důvodů se bude Komise pro spravedlivé důchody věnovat ocenění péče při výpočtu důchodů jak u současných důchodců, tak i těch budoucích.

Příjmy každého třetího samostatně žijící seniora nad 65 let (36,9 %) nedosahují ani hranice příjmové chudoby. Druhý ze tří takových seniorů (65,1 %) sice má příjmy nad hranicí chudoby, nicméně příjmová chudoba ho dle dat Českého statistického úřadu ohrožuje. Významnou část samostatně žijících seniorů přitom tvoří vdovy a vdovci.

Komise pro spravedlivé důchody se proto bude věnovat možnostem změn v nastavení zejména zákonných pravidel pro nárok a výši vdovských a vdoveckých důchodů tak, aby ovdovění v budoucnu pro většinu seniorů neznamenalo pád příjmů pod hranici chudoby nebo těsně nad ní.

Pro lidi pracující v náročných profesích je velmi obtížné vytrvat v zaměstnání až do důchodového věku. Některé práce totiž s sebou nesou řadu zdravotních rizik, které prakticky vylučují, aby v nich pracující zůstali až do důchodového věku. Tito lidé zároveň ve vyšším věku stěží nalézají nové odpovídající zaměstnání. Příkladem jsou třeba horníci.

Stát by takovým lidem měl nabídnout důstojnou možnost odchodu z trhu práce. Jednou z možností je zavedení předčasných důchodů pro tzv. náročné profese. Financovat předčasné odchody do důchodu u lidí v náročných profesích by přitom měli alespoň z části zaměstnavatelé. Ti totiž těžili z práce svých zaměstnanců ve ztížených podmínkách, ve kterých jim hrozí nejrůznější zdravotní rizika.

Komise pro spravedlivé důchody proto bude diskutovat možnosti nastavení dřívějšího odchodu do důchodu u osob v náročných profesích.

Důchodový systém se musí neustále přizpůsobovat změnám ve společnosti. Změny vyžaduje pokračující proces stárnutí české populace, nastupující digitalizace nebo nespravedlivé nastavení důchodů ve společnosti.

Těmto fenoménům je přitom potřeba přizpůsobovat nejen dílčí parametry důchodového systému, ale jeho celkovou architekturu. Je potřeba hledat nové zdroje financování důchodového systému i optimální využití těch stávajících.

Komise pro spravedlivé důchody bude hledat cesty postupné adaptace důchodového systému na změny ve společnosti tak, aby důchodový systém poskytoval udržitelné spravedlivé a důstojné důchody a život ve stáří.

Téměř 4,5 milionu osob spoří na důchod ve III. pilíři důchodového systému. Ten však neplní svoji roli zajištění dodatečných pravidelných příjmů důchodců efektivně. Drtivá většina účastníků vybírá svoje úspory jednorázově. Průměrná výše úspor u nejoblíbenější formy výběru přitom nedosahuje ani výše tří průměrných hrubých mezd v ekonomice. Stát přitom třetí pilíř podle posledních údajů podporoval přibližně 19 miliardami korun ročně.

Komise pro spravedlivé důchody tak musí hledat cesty ke zvýšení efektivity třetího pilíře. Ať už jde o zvýšení výnosnosti úspor, zvýšení příspěvků účastníků nebo větší zapojení jejich zaměstnavatelů.